Sherlock Holmes: Hra stínů (Sherlock Holmes: A Game of Shadows, 2011) je pokračování filmu Sherlock Holmes (2009) s Robertem Downeym jako Sherlockem Holmesem a Judem Lawem jako jeho společníkem dr. Watsonem. Film režíroval Guy Ritchie.

Příběh je volně inspirován Doylovou povídkou Poslední případ – hlavním nepřítelem Sherlocka Holmese je profesor Moriarty, který se mihl už v prvním díle a kterému pomáhá plukovník Sebastian Moran. V úvodu filmu se také objevila Irene Adlerová, významnější ženskou roli ale představovala cikánka Sim. Vystoupil zde i Sherlockův bratr Mycroft Holmes, v prvním díle pouze zmiňovaný.

Na rok 2021 je naplánováno pokračování, opět s Downeym a Lawem v hlavních rolích. Snímek by měl zakončit tuto trilogii.

Příběh

Děj probíhá stejně jako první díl v roce 1891. Na začátku je profesorem Moriartym otrávena Irene Adlerová, která je sice v jeho službách, ale pro svůj vztah k Sherlocku Holmesovi se stala nespolehlivou.

Holmes vyšetřuje řadu bombových atentátů a další zločiny, které zasáhly Evropu a jejichž strůjcem je podle jeho názoru profesor Moriarty. Watson se s Holmesem v předvečer své svatby vydává do zábavního klubu na rozlučku se svobodou. Tam Holmes zachrání cikánskou věštkyní Simzu před kozákem, který byl najat, aby ji zabil. Simza je ve spojení se svým bratrem Reném, členem pařížské anarchistické skupiny napojené na Moriartyho.

Po Watsonově svatbě se Holmes setkává s Moriartym, ten odmítá nechat novomanžele Watsonovy na pokoji, pokud Holmes bude pokračovat v pátrání. Holmes proto nasedá do vlaku do Brightonu, kterým novomanželé odjíždějí na svatební cestu, s nimi jsou ale ve vlaku i Moriartyho lidé s arzenálem zbraní. Během bitvy Holmes vyhodí v příhodném místě Mary do řeky, zatímco s Watsonem zlikvidují nepřátele a pokračují dále do Francie.

Tam najdou v cikánském táboře Sim, která je od té doby doprovází. V Paříži se setkávají se šéfem anarchistické skupiny, který vzápětí spáchá sebevraždu. Z rozhovoru a stop Holmes odvodí, že Moriarty umístil bombu do pařížské opery. Byla to ale past, hrána byla jen obyčejná opera Dona Giovanniho. Bomba vybuchne v blízkém hotelu na srazu průmyslníků a obchodníků, ještě před tím je však na místě Moriartyho pomocníkem Moranem zastřelen Meinhart, majitel německé továrny na zbraně.

Moriarty převezme Meinhartovu továrnu, a Holmesova skupina se proto přesunuje do Německa. Holmes při pátrání v továrně odhalí, že cílem Moriartyho akcí je vyvolat světovou válku, na které by vydělaly jeho továrny na zbraně a léky. Moriarty se Holmese zmocní a mučením ho vyslýchá, zatímco venku na Watsona útočí z věže Moran. Watsonovi se podaří dělem sestřelit celou věž, která se zřítí na továrnu, a vysvobodí tak Holmese. Hlavní trojice pak prchá lesem, zatímco jsou pronásledováni Moriartyho lidmi a ostřelováni těžkou technikou.

Po úspěšném útěku jedou do Švýcarska na mírovou konferenci v Reichenbachu, která hostí nejvýznamnější státníky a kam se dostavují také Moriarty a Mycroft. Holmes zjistí, že se chystá atentát, který má provést plastickou chirurgií změněný René. Watson a Sim ho nakonec poznají mezi velvyslanci a atentátu zabrání, René je ale vzápětí zavražděn Moranem.

Venku na balkóně nad vodopádem zatím dochází k rozhodujícímu střetnutí mezi Holmesem a Moriartym. Holmes odhaluje Moriartyho plány, ten ale oponuje, že jen využívá lidské přirozenosti a že válka je jen otázkou času. Z rovnováhy Moriartyho vyvede až Holmesovo oznámení, že mu během výslechu v továrně vyměnil diář s poznámkami o jeho zločinech, ten poslal do Londýna a na základě údajů v něm inspektor Lestrade zkonfiskoval profesorův majetek. Schyluje se k potyčce, zraněný Holmes si uvědomuje, že nemá šanci zvítězit, a proto oba strhává přes zábradlí do vodopádu.

Na závěr se Watsonovi vrací z Holmesova pohřbu (byť jeho tělo se nenašlo) a chystají se konečně na svatební cestu. Když Watson odejde ze své kanceláře, vynoří se na stejném místě Holmes z přestrojení.

Obsazení

Výroba

V říjnu 2010 se natáčela jedna scéna v Richmond Parku v Londýně.

O tom, kdo bude hrát Moriartyho se dlouho spekulovalo, před natáčením prvního dílu to měl být Brad Pitt, později se uvažovalo i o Gary Oldmanovi, Danielu Day-Lewisovi, Seanu Pennovi a Javieru Bardemovi.

Hudbu k filmu nahrávala také romská kapela z stredního Slovenska.

Recenze

• Karolína Černá, Film CZ, 6. ledna 2012
• Eliška Bartlová, Červený koberec, 6. ledna 2012

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sherlock Holmes: Hra stínů na Wikimedia Commons
• Sherlock Holmes: Hra stínů v Česko-Slovenské filmové databázi
• Sherlock Holmes: Hra stínů v Internet Movie Database (anglicky)

Kelly Macdonaldová (nepřechýleně Macdonald; * 23. února 1976 Glasgow, Spojené království) je skotská filmová, televizní a rozhlasová herečka. Proslavila se díky rolím ve filmech Trainspotting (1996), Gosford Park (2001), Intermission (2003), Kouzelná chůva Nanny McPhee (2005), Harry Potter a Relikvie smrti – část 2 (2011), Rebelka (2012), Anna Karenina (2012), Okja (2017) a Raubíř Ralf a internet (2018). Za roli v televizním filmu The Girl in the Café (2005) získala nominaci na Zlatý glóbus a získala cenu Emmy v kategorii nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (minisérie nebo film). V roce 2003 se objevila v úspěšné minisérii stanice BBC State of Play. Za roli ve filmu Tahle země není pro starý (2007) získala nominaci na Filmovou cenu Britské akademie v kategorii nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Hrála v pěti řadách seriálu Impérium – Mafie v Atlantic City (2010–2014) roli Margaret Thompsonové, za kterou získala nominaci na cenu Emmy v roce 2011.

Od dětství chtěla být herečka, ale herectví nikdy nestudovala. Zastává názor, že herectví je otázkou daru, který buď člověk má, anebo nemá.

Osobní život

V srpnu 2003 se provdala za basového kytaristu Dougieho Payna, v roce 2008 se narodil jejich první syn, v roce 2012 druhý. Manželé se rozešli v roce 2017.

Filmografie

Film

Televize

Videohra

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kelly Macdonaldová na Wikimedia Commons

• Kelly Macdonaldová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Kelly Macdonaldová v Internet Movie Database (anglicky)

Sherlock Holmes je americko-britský film režiséra Guye Ritchieho uvedený na konci roku 2009. V titulní roli detektiva Sherlocka Holmese se představil Robert Downey mladší, doktora Watsona ztvárnil Jude Law. Ve filmovém příběhu soupeří s hlavní zápornou postavou lordem Blackwoodem, kterého hraje Mark Strong a který se snaží převzít vládu nad Spojeným královstvím.

Hlavní postavy (s výjimkou Blackwooda) jsou převzaty z detektivních příběhů Arthura Conana Doyla, přesto se liší od předchozích filmových zpracování. Oba hlavní hrdinové jsou mladší, prostor je věnován jejich vzájemným konverzacím plným osobních narážek. U Holmese je zdůrazněno výstřední chování a fyzické schopnosti, díky kterým obstojí v bitkách, jeho myšlenkové pochody jsou převedeny na plátno v podobě sekvencí zpomalených záběrů.

Z Doylových příběhů pochází také postavy Irene Adlerové, Holmesovy osudové ženy (hraje Rachel McAdamsová), Lestrada, inspektora Scotland Yardu (Eddie Marsan), a profesora Moriartyho (který se na scéně objevuje vždy v temnotě).

Děj a zápletka jsou originální pro tento film. Nejedná se o klasický detektivní příběh, pachatel je od počátku znám, přesto se při odhalování jeho činnosti uplatňují Holmesovy deduktivní metody. Uznání si film získal ztvárněním viktoriánského Londýna, zejména obyčejných čtvrtí a průmyslových zařízení (doky, továrny), závěrečná scéna se odehrává na rozestavěném Tower Bridge.

Příběh

Děj se odehrává v Londýně roku 1890. Sherlock Holmes s Watsonem a členy Scotland Yardu zabraňují lordu Blackwoodovi v další z rituálních vražd. Blackwood je následně odsouzen a popraven oběšením, Watson ho jako úřední lékař prohlásí za mrtvého. Poté je však jeho hrobka nalezena rozbořená a svědek prohlašuje, že viděl Blackwooda vstát z mrtvých. V jeho rakvi se nachází muž jménem Reordan, o jehož nalezení Holmese již dříve požádala Irene Adlerová, pracující pro profesora Moriartyho.

Podle hodinek nalezených v rakvi Holmes vypátrá Reordanovo bydliště. S Watsonem se tam vypraví a objeví laboratoř, jsou ale přistiženi skupinou Blackwoodových lidí vedenou obrovitým Dredgerem, kteří přišli zahladit stopy (Reordan pracoval pro Blackwooda a vynalezl několik kupř. chemických zbraní). Po bitce v laboratoři se s ním střetávají v docích, kde způsobí zničení opravované lodi.

Holmes se poté setkává s vedením tajného řádu a je jeho vedoucím, sirem Thomasem, žádán, aby Blackwooda, bývalého člena řádu, zastavil. Holmes odmítá pracovat pro ně, ale potvrzuje, že bude pokračovat v pátrání. Při rozhovoru odhaluje, že Blackwood je ve skutečnosti Thomasův syn.

Sir Thomas je během koupele zavražděn Blackwoodem, který plánuje na další schůzi převzít vedení řádu. Na odpor se mu postaví jeden z členů, záhy však umírá, když na něm záhadně vzplane oblečení.

Holmes a Watson se s Blackwoodem osobně střetávají na jatkách, kde také zachraňují Irene Adlerovou před smrtí. Celá scéna na jatkách končí mnohonásobnými výbuchy nastražených náloží, všichni tři ale se zraněními vyváznou.

Lord Coward, ministr a člen řádu ve službách Blackwooda, vydává na Holmese zatykač. Lestrade k němu zatčeného Holmese přiveze, zároveň mu ale dá možnost úniku. Během rozhovoru s Cowardem se Holmesovi podaří vyskočit z okna do Temže, kde je vyzvednut lodí, na které čeká Watson a Irene. Společně pak vnikají do podzemních prostor pod britským parlamentem, kde se Blackwoodovi lidé chystají vpustit ventilačním zařízením mezi poslance jed a umožnit tak Blackwoodovi zmocnit se vlády. Holmes s ostatními však po bitce v podzemí stroje rozbijí a plán tak překazí.

Film vrcholí scénou odehrávající se nad Londýnem na rozestavěném Tower Bridgi, kde se Holmes střetává s Blackwoodem. Odhaluje, že veškeré Blackwoodovy zdánlivě magické praktiky a vraždy mají ve skutečnosti přirozené vysvětlení, založené především na znalostech fyziky a chemie. Blackwood při pádu z mostu umírá, Holmes se vrací do Baker Street a vysvětluje poslední záhady spojené se zdánlivým zmrtvýchvstáním lorda. Závěr zůstává otevřený pro další pokračování, když se Moriarty zmocní části Blackwoodových vynálezů.

Obsazení

Ohlas

Sherlock Holmes sklidil pozitivní reakce kritiky. Server Rotten Tomatoes dává filmu na základě 224 hodnocení kritiků skóre 70%. Uživatelé tohoto serveru hodnotí film dokonce 81%. Server Metacritic hodnotí film 57 body ze 100 na základě 34 recenzí. Uživatelé ČSFD snímek hodnotí 78%.

Během úvodního víkendu ve Spojených státech snímek utržil téměř 62,3 milionů USD a stal se tak druhým nejúspěšnějším filmem víkendu po snímku Avatar, který měl premiéru o týden dříve. Celkově ve Spojených státech Sherlock Holmes utržil přes 209 milionů USD a v zahraničí dalších 315 milionů USD, z toho v České republice přes 1,2 milionu USD. Jedná se o největší kasovní úspěch Guye Ritchieho. Ve Spojených státech se Sherlock Holmes stal čtvrtým nejúspěšnějším filmem, který nikdy nezaujal ve víkendových žebříčcích první místo za filmy Moje tlustá řecká svatba, Alvin a Chipmunkové 2 a Alvin a Chipmunkové. Celosvětově je snímek v této kategorii rovněž čtvrtý, ale za filmy Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů, Casino Royale a Den poté.

Robert Downey získal za ztvárnění Sherlocka Holmese Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon v komedii nebo muzikálu. Film obdržel také dvě nominace na Oscara, za hudbu a za výpravu a dekorace.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sherlock Holmes na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky filmu (anglicky)
• Hodnocení na stránkách České společnosti Sherlocka Holmese
• Sherlock Holmes v Internet Movie Database (anglicky)
• Sherlock Holmes v Česko-Slovenské filmové databázi

Toto je seznam filmů, jejichž premiéra se uskutečnila v roce 2011.

Filmy roku 2011

České filmy

• Alois Nebel (režie: Tomáš Luňák)
• Autopohádky (režie: Břetislav Pojar, Michal Žabka, Libor Pixa, Jakub Kohák)
• Bastardi 2 (režie: Jan Lengyel)
• Cagey Tigers (česko-slovenský studentský krátký film, režie: Aramisova)
• Cigán (slovensko-český film, režie: Martin Šulík)
• Czech Made Man (režie: Tomáš Řehořek)
• Čertova nevěsta (režie: Zdeněk Troška)
• Divadlo Svoboda (dokumentární film, režie: Jakub Hejna)
• Dům (slovensko-český film, režie: Zuzana Liová)
• Em a On (dokumentární film, režie: Vladimír Michálek)
• Fimfárum - Do třetice všeho dobrého (režie: Vlasta Pospíšilová, Kristina Dufková, David Súkup)
• Generace singles (dokumentární film, režie: Jana Počtová)
• Gorila (režie: Pavel Sličný, Helmut Kuhl)
• Hranaři (režie: Tomáš Zelenka)
• Když kámen promluví (dokumentární video film, režie: Viliam Poltikovič)
• Lidice (režie: Petr Nikolaev)
• Love (slovensko-český film, režie: Jakub Kroner)
• Lovecká sezóna (televizní dokumentární film, režie: Richard Komárek)
• Micimutr (režie: Vít Karas)
• Můj otec George Voskovec (dokumentární film, režie: Libuše Rudinská)
• Muži v naději (režie: Jiří Vejdělek)
• Nevinnost (režie: Jan Hřebejk)
• Nic proti ničemu (režie: Petr Marek)
• Nickyho rodina (česko-slovenský polodokumentární film, režie: Matej Mináč)
• Odcházení (režie: Václav Havel)
• Od višní do višní (studentský film, režie: Jana Boršková)
• Osmdesát dopisů (režie: Václav Kadrnka)
• Ostrov svaté Heleny (režie: Vlastimil Šimůnek)
• Perfect Days – I ženy mají své dny (režie: Alice Nellis)
• Po dlouhé noci den (česko-německý dokumentární film, režie: Tomáš Kudrna)
• Pod sluncem tma (dokumentární film, režie: Martin Mareček)
• Poupata (režie: Zdeněk Jiráský)
• Rekvalifikace (režie: Vlado Štancel)
• Rock života (dokumentární film, režie: Jan Gogola ml.)
• Rodina je základ státu (režie: Robert Sedláček)
• Saxána a Lexikon kouzel (režie: Václav Vorlíček)
• Tantra (dokumentární film, režie: Benjamin Tuček)
• Tchyně a uzený (televizní film, režie: Lenka Wimmerová)
• Trafačka – Chrám svobody (dokumentární film, režie: Saša Dlouhý, Roman Vávra)
• V peřině (režie: F. A. Brabec)
• Vendeta (režie: Miroslav Ondruš)
• Venku (dokumentární film, režie: Veronika Sobková)
• Všechno je sračka (krátkometrážní studentský film, režie: Tomáš Weinreb)
• Westernstory (režie: Vlastimil Peška)
• Závod ke dnu (dokumentární film, režie: Vít Janeček)
• Zneužívaný (dokumentární film, režie: Ivanna Benešová)

Zahraniční filmy

• Auta 2 (režie: John Lasseter)
• Barbar Conan (režie: Marcus Nispel)
• Drive (režie: Nicolas Winding Refn)
• Gnomeo & Julie (režie: Kelly Asbury)
• Harry Potter a Relikvie smrti – část 2 (režie: David Yates)
• Hlavně nezávazně – (režie: Ivan Reitman)
• Ironclad (režie: Jonathan English)
• Kovbojové a vetřelci (režie: Jon Favreau)
• Mission: Impossible - Ghost Protocol (režie: Brad Bird)
• Orel Deváté legie (režie: Kevin Macdonald)
• Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (režie: Rob Marshall)
• Půlnoc v Paříži (režie: Woody Allen)
• Rango (režie: Gore Verbinski)
• Rio (režie: Carlos Saldanha)
• Rychle a zběsile 5 (režie: Justin Lin)
• Sherlock Holmes 2 (režie: Guy Ritchie)
• Správci osudu (režie: George Nolfi)
• Světová invaze (režie: Jonathan Liebesman)
• Šmoulové (režie: Raja Gosnell)
• Thor (režie: Kenneth Branagh)
• Transformers 3 (režie: Michael Bay)
• Twilight Sága: Rozbřesk, část 1 (režie: Bill Condon)
• Un été brûlant (režie: Philippe Garrel)
• X-Men: První třída (režie: Matthew Vaughn)
• Zátah: Vykoupení (režie: Gareth Evans)
• Zelený sršeň (režie: Michel Gondry)
• Zkus mě rozesmát (režie: Dennis Dugan)

Tržby a návštěvnost

Celosvětově

Následujícím seznam řadí filmy s celosvětovou premiérou v roce 2011 dle jejich tržeb v amerických dolarech. Zahrnuty jsou tržby za celou dobu promítání filmu (tedy i mimo rok 2011).

Česko

Následující seznam řadí filmy podle návštěvnosti v českých kinech v roce 2011. Tržby a návštěvnost jsou uvedeny pouze za rok 2011.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2011 ve filmu na Wikimedia Commons