Pikolin je souhrnné označení izomerů methylpyridinu, sumární vzorec je C₆H₇N a molární hmotnost 93,13 g/mol. Při pokojové teplotě to jsou bezbarvé kapaliny s charakteristickým zápachem podobným pyridinu. Jsou mísitelné s vodou a většinou organických rozpouštědel. Jejich základní vlastnosti jsou uvedeny v tabulce:

Další vlastnosti

Pikoliny vykazují větší těkavost a jsou pomaleji odbourávány než jejich karboxylové protějšky. Rozklad zajišťují hlavně bakterie, nejvíce aktinobakterie. 3-Methylpyridin se rozkládá pomaleji než zbylé izomery v důsledku rezonancí v heterocyklickém kruhu.

Podobné sloučeniny

Nejznámější pikolinové deriváty jsou vitamery vitaminu B6 jako pyridoxin a pyridoxal.

Oxidací pikolinů vznikají příslušné karboxylové kyseliny, z α-pikolinu vznikne kyselina pikolinová, z β-pikolinu kyselina nikotinová a z γ-pikolinu kyselina isonikotinová.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Picoline na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pikolin na Wikimedia Commons

Pikola je dřevěný dechový nástroj, menší sopraninová varianta sopránové příčné flétny. Oproti ní má poloviční délku a zní o oktávu výše; dosahuje nejvyšších tónů ze všech v současnosti používaných dechových nástrojů. Český název je odvozen z italského „flauto piccolo“, čili „malá flétna“.

Stavba a funkce

Pikola je dvoudílná, na rozdíl od sopránové příčné flétny, která je složená ze tří dílů. Měří 32 cm, trubice má průměr cca 1 cm. Pikoly se vyrábějí buď z kovu (stejně jako ostatní příčné flétny), ze dřeva nebo z umělých materiálů. Dřevěné pikoly mají jemnější zvuk, snáze splývají s ostatními nástroji, pro lepší nátisk se ale zase více hodí varianta kovová. Velice oblíbená je tedy kombinace kovové hlavice a dřevěného nebo plastového trupu.

Prstoklad je prakticky stejný jako u sopránové příčné flétny, přechod z jednoho na druhý nástroj není tedy pro hráče moc velký problém (poněkud odlišná je jen technika nátisku). Ladění pikol je tradičně v C, jen velice zřídka se také používají varianty v D, v A apod.

Historie

Předchůdce moderní pikoly jsou středověké příčné píšťaly, které se původně vyráběly ze dřeva a neměly žádné klapky. Velmi oblíbené byly zejména ve vojenských souborech. Pikola prošla podobným vývojem jako sopránová příčná flétna, postupně se na ni přidávaly klapky a v 19. století se stejně jako u většiny dřevěných nástrojů ujal Boehmův hmatový systém.

Využití v hudbě

Pikola se velice často a s oblibou používá především v dechových (a popř. vojenských) souborech. V barokních partiturách se objevuje hlas pro „flauto piccolo“ nebo „flautino“, často ale není jasné, jestli je zamýšlen pro sopraninovou příčnou flétnu (tedy pikolu) nebo pro sopraninovou zobcovou flétnu. Pozdější skladatelé ji využívali jako prostředek pro dokreslení nálady, například Wolfgang Amadeus Mozart v opeře Únos ze serailu pro vystižení atmosféry turecké armády. Jako první ji v symfonickém díle použil Ludwig van Beethoven ve své Páté symfonii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pikola na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo pikola ve Wikislovníku

2-Methylpyridin (také nazývaný 2-pikolin nebo α-pikolin) je organická sloučenina, jeden z pikolinů. Je to bezbarvá kapalina nepříjemného zápachu podobného pyridinu. Používá se hlavně na výrobu 2-vinylpyridinu a nitrapyrinu.

Výroba

2-Pikolin byl první pyridinovou sloučeninou izolovanou v čisté formě, z černouhelného dehtu jej v roce 1846 získal T. Anderson.

V současnosti se vyrábí dvěma hlavními způsoby; kondenzací acetaldehydu, formaldehydu a amoniaku; a cyklizací nitrilů a ethynu:

Reakce

Většina reakcí 2-pikolinu probíhá na methylové skupině, například při výrobě 2-vinylpyridinu, přičemž dojde ke kondenzaci s formaldehydem:

Kopolymer 2-vinylpyridinu, buta-1,3-dienu a styrenu se používá jako lepidlo. 2-pikolin je rovněž prekurzorem nitrapyrinu, který snižuje únik amoniaku z hnojiv.

Oxidací 2-methylpyridinu manganistanem draselným vzniká kyselina pikolinová:

Biodegradace

2-Methylpyridin je rozložitelný některými bakteriemi jako jsou Arthrobacter a aktinobakterie.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2-Methylpyridine na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2-methylpyridin na Wikimedia Commons

4-Methylpyridin (také nazývaný 4-pikolin nebo γ-pikolin) je organická sloučenina, jeden z pikolinů. Tato látka je také obsažena v dalších heterocyklických sloučeninách. Jeho konjugovaná kyselina, 4-methylpyridiniový kationt, má pKb 5,98; asi o 0,7 vyšší než samotný pyridin.

Výroba a použití

4-Methylpyridin se získává z černouhelného dehtu a také se syntetizuje průmyslově reakcí acetaldehydu s amoniakem za přítomnosti oxidového katalyzátoru. Při reakci vzniká rovněž 2-methylpyridin. 4-Methylpyridin je prekurzorem dalších důležitých látek. Ammoxidací 4-methylpyridinu vzniká 4-kyanopyridin, prekurzor řady dalších derivátů, například isoniazidu, léčiva proti tuberkulóze.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 4-Methylpyridine na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 4-methylpyridin na Wikimedia Commons

3-methylpyridin (také nazývaný 3-pikolin nebo β-pikolin) je organická sloučenina, jeden z pikolinů. Je prekurzorem pyridinových derivátů používaných ve farmaceutickém a zemědělském průmyslu. Stejně jako u ostatních pyridinů se jedná o bezbarvou slabě zásaditou kapalinu se silným zápachem. Jeho oxidací vzniká kyselina nikotinová.

Výroba

3-methylpyridin se průmyslově vyrábí reakcí akroleinu s amoniakem:

Při reakci také vzniká pyridin jako důsledek dealkylace 3-methylpyridinu oxidovým katalyzátorem.

Tuto látku lze rovněž získat jako vedlejší produkt výroby pyridinu z acetaldehydu, formaldehydu a amoniaku. Také se dá vyrobit dehydrogenací 3-methylpiperidinu, jenž se získá hydrogenací 2-methylglutaronitrilu.

Použití

3-methylpyridin se používá jako prekurzor některých agrochemikálií, jako je například chlorpyrifos. Chlorpyrifos se vyrábí z 3,5,6-trichlor-2-pyridinolu, jenž se tvoří z 3-methylpyridinu, meziproduktem je 3-kyanopyridin:

CH₃C₅H₄N + 1,5 O₂ + NH₃ → 3 NCC₅H₄N + 3 H₂O

3-kyanopyridin je také prekurzorem 3-pyridinkarboxamidu, jenž je zase prekurzorem pyridinkarbaldehydů:

NCC₅H₃N + [H] + katalyzátor→ OCHC₅H₄N

Pyridinkarbaldehydy se používají k výrobě protijedů vůči organofosfátovým inhibitorům acetylcholinesterázy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 3-Methylpyridine na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 3-methylpyridin na Wikimedia Commons

Bugo a Pikola je český animovaný televizní seriál z roku 1998 vysílaný v rámci Večerníčku. Scénář připravil Jaromír Gal, který seriál i výtvarně zpracoval. Kameru vedla Táňa Rolová. Hudbu připravil Jan Rotter, zvuk obstaral ing. Pavel Mládek. Střih zabezpečil Jaroslav Fajmon, výrobu měl na starosti Vladimír Baroš. Animaci vedli Ilja Novák a Karel Trlica. Režijně vedl Karel Trlica. Bylo natočeno 7 epizod, v délce po 7 až 8 minutách.

Ve studiu Prométheus Ostrava vyrobila Česká televize a Kabel Plus a.s.

Kreslené grotesky o tom, co zažili medvěd Bugo a tučňák Pikola na cestě s cirkusem…

Seznam dílů

1. S kuřetem na rožni
2. Lovci perel
3. Chytají bronz
4. Shánějí vejce
5. Na palubě
6. Na cestách
7. Na prkýnku

Externí odkazy

• Bugo a Pikola na stránkách České televize
• Bugo a Pikola v Česko-Slovenské filmové databázi
• Bugo a Pikola na SerialZone
• Bugo a Pikola ve Filmové databázi

Hra na schovávanou (Na schovku) je populární dětská hra. Hru hrají děti po celém světě (např. Hide and Seek anglicky, jeu de cache-cache francouzsky).

Výraz se často užívá i v přeneseném významu (např. divadelní hra Olgy Scheinpflugové Hra na schovávanou z roku 1939 nebo americko–německý film Hra na schovávanou z roku 2005). Na schovávanou se též nazývají různé stolní hry nebo obrázkové knihy pro nejmenší.

Popis hry

Účelem hry je schovat se tak, aby vybraný hledající schovaného nenašel a naopak schovaný se dostal na místo („pikolu“), kde hledající na začátku se zavřenýma očima odpočítával předem smluvené číslo, zbytek zúčastněných se za dobu jeho počítání musí schovat a hledající až dokončí odpočet (…končící slovy: „Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát“) se vypraví hledat schované. Schovaní se snaží dostat nepozorovaně k pikole, aby je ale hledající neviděl. Tedy vidí-li hledající schovaného běží ho „zapikat“, tím že se dostane k pikole dříve než schovaný (obvykle pronese: „Deset dvacet, jméno schovaného“).

Varianty hry

Hráč, který je hledajícím ve své skrýši objeven, mu pomáhá s hledáním ostatních (zrychlení hry).

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hra na schovávanou na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo schovávaná ve Wikislovníku

Pavel Brycz (* 28. července 1968 Roudnice nad Labem) je český spisovatel, držitel Státní ceny za literaturu z roku 2004. Mimo své knihy napsal také řadu rozhlasových her, textů k písním a scénář k filmu. Od roku 2005 také vyučuje na střední škole.

Životopis

Studoval dramaturgii na pražské DAMU. Živí se jako publicista i textař v reklamní agentuře. Je nejen prozaikem, ale i básníkem, textařem a autorem povídek pro děti. Spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který napsal řadu povídek především pro děti. Je autorem dvou večerníčků: Dětský zvěřinec (2008) a Bílá paní na hlídání (2013)

Vyrůstal v severočeském Mostě, jehož atmosféra se otiskla do jeho povídkové prvotiny Hlava Upanišády a do knihy Jsem město, za kterou získal v roce 1999 Cenu Jiřího Ortena. U čtenářů i kritiky bodoval především románovou epopejí Patriarchátu dávno zašlá sláva (2003; Státní cena za literaturu, 2004). V roce 2007 byla jeho kniha Kouzelný svět Gabriely nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii "kniha pro děti a mládež". Kniha Bílá paní na hlídání získala Zlatou stuhu za rok 2011. Je autorem také řady textů pro hudební skupinu Zdarr, ex-členů kapely Laura a její tygři. Jeho práce byly přeloženy do několika jazyků.

Dílo

• Hlava Upanišády (1993)
• Láska na konci světa (1997)
• Jsem Město (1998). Most : Hněvín. Cena Jiřího Ortena 1999)
• Miloval jsem Teklu a jiné povídky (2000). Most : Hněvín. ISBN 80-902651-2-X
• Sloni mlčí (2002). Most : Hněvín. ISBN 80-902651-5-4
• Patriarchátu dávno zašlá sláva (2003) Most : Hněvín, Brno : Host. (Státní cena za literaturu, 2003) ISBN 80-7294-106-2
• Malá domů (2005). Brno : Host. ISBN 80-7294-190-9
• Kouzelný svět Gabriely (2006). Praha : Meander. ISBN 80-86283-47-X (nominovaná na cenu Magnesia Litera, 2007)
• Mé ztracené město (2008). Jihlava : Listen. ISBN 978-80-86526-33-1
• Dětský zvěřinec (2008). Praha : Albatros. ISBN 978-80-00-02102-7
• Svatý démon (2009). Brno : Host. ISBN 978-80-7294-296-1
• Bílá paní na hlídání (2010). Praha : Albatros. ISBN 978-80-00-02564-3 (Zlatá stuha v kategorii nejlepší beletrie pro děti a mládež 2010)
• Tátologie aneb rady pro začínající tatínky, kteří nechtějí brzy skončit (2011). Praha : Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2320-7
• Co si vyprávějí andělé? Fantasy všedního dne (2011). Praha : Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2311-5
• Tátologie 2 aneb nefňukejte a pochlapte se (2012). Praha: Mladá fronta
• Mé ztracené město - e-book (dvojkniha se Jsem město) (2013), Volary, Driftbooks. ISBN 978-80-87741-07-8
• Neberte nám Ptáka Loskutáka (2013) : Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-2808-0
• Muž bez ženy není člověk (2014) : Mladá fronta, Praha.
• Střídavá péče pro Kukačku (2016): Mladá fronta, Praha.
• Největší muž na světě (2017): Euromedia Group, a.s. - Knižní klub, Praha. ISBN 978-80-242-5908-6
• Přemysl Oráč se vrací domů aneb Staré pověsti české (2017): Muzeum města Ústí nad Labem. ISBN 978-80-7561-046-1
• Neboj se, vždyť máš česnek (2018): Pikola. ISBN 978-80-7549-866-3
• Jurassie (2019): Modrý slon. ISBN 978-80-7605-125-6
• Schovej se, kdo můžeš (2019): Pikola. ISBN 978-80-7617-391-0
• Kdo se bojí, nesmí do školy: Pikola. ISBN 978-80-7617-830-4
• Česnek útočí, se vším zatočí (2020): Pikola. ISBN 978-80-242-6524-7
• Planetea (2020): Modrý slon. ISBN 978-80-86750-64-4
• Šelmy se plíží tmou, nikoho nečapnou! (2020): Pikola. ISBN 978-80-242-7072-2
• Bílá paní na hlídání je zpět (2021): Česká televize. ISBN 978-80-7404-346-8
• Cirkus Svět (2022): Pikola. ISBN 978-80-242-8130-8

Povídkové soubory

• Nic není jako dřív (2007). Jihlava : Listen. ISBN 978-80-86526-29-4 (další autoři: Josef Moník, Jan Trefulka, Zdeněk Jizera Vonásek, Arif Salichov a Miloš Konáš)
• Co z tebe bude (2007). Jihlava : Listen. ISBN 978-80-86526-25-6 (další autoři: Ladislav Pecháček, Jaroslav Rudiš, Martin Šmaus, Iva Pekárková, Josef Moník a Michal Pohanka)
• Hemy a Marlen v Paříži (2008). Jihlava : Listen. ISBN 978-80-86526-32-4 (další autoři: Boris Dočekal, Edgar Dutka, Jiří Kratochvil, Petr Šabach a Miloš Urban)
• Šťastné a veselé ... 2 (2008). Jihlava : Listen. ISBN 978-80-86526-36-2 (další autoři: Halina Pawlovská, Petr Šabach, Irena Obermannová, Jaroslav Rudiš, Iva Dousková, Daniela Fischerová, Věra Nosková, Jan Balabán, Jiří Hájíček a Ivan Kraus)
• Tos přehnal, miláčku (2009). Jihlava : Listen. ISBN 978-80-86526-38-6 (další autoři: Michal Viewegh, Irena Obermannová, Věra Nosková, Jaroslav Rudiš, Ladislav Pecháček, Eva Hauserová, Markéta Mališová, Milan Šťastný a Zdeněk Jizera Vonásek)

Zastoupen také v antologiích Daylight in Nightclub Inferno (Catbirdpress, Noth Haven 1997) a Městopis (Praha, 2000).

Rozhlasové hry

• 2011 Karla, Český rozhlas, režie Vlado Rusko,

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Brycz na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Brycz
• Medailon na Portálu české literatury
• Oficiální stránky autora^{[nedostupný zdroj]}

Euromedia Group, a. s. (zkráceně někdy též EMG) je jedna z největších firem na českém knižním trhu. Vlastní nakladatelské značky Brána, Esence, Ikar, Kalibr, Listen, Laser, Odeon, Pikola, Pragma, Universum a YOLI, dále pak distribuční síť, Knižní klub a internetové obchody Booktook.cz a Dobré Knihy. Od roku 2018 s knihkupeckou sítí Luxor patří do Knižního holdingu společnosti Rockaway.

V České republice zahájila společnost Euromedia svou obchodní činnost na jaře roku 1991. O rok později začala pod názvem Knižní klub provozovat čtenářský klub, v současné době^[kdy?] má přibližně 200 000 členů.^[zdroj?]

Již od 90. let Euromedia přidává do svého portfolia další nakladatelství. V roce 1999 koupila značku Odeon, pod kterou vydává literární klasiku a kvalitní světovou literaturu. V roce 2000 přibyl Ikar, zaměřený na romantické a společenské příběhy, a Universum, ve kterém vycházejí encyklopedie, odborné a populárně naučné publikace. V roce 2014 po úspěchu bestselleru Hvězdy nám nepřály nakladatelství založilo label pro young adult literaturu - YOLI.^[zdroj?] O dva roky později v roce 2016 Euromedia koupila známé české nakladatelství Pragma, vydávající motivační literaturu a ezoteriku, a založila label Esence pro kuchařky, cvičení a životní styl. V roce 2017 nakladatelství založilo dětskou značku Pikola. V roce 2018 Euromedia zažila dosud největší rok expanze - koupila tři nakladatelství: Brána (historické romány, biografie), Laser (sci-fi, fantasy, horor) a Listen (současná česká literatura) - a založila značku Kalibr pro stále populárnější žánry thrillerů a detektivek.^[zdroj?]

Podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů firma je Euromedia dlouhodobě největší hráč na knižním trhu co se týče tržeb a zisků, na počet vydaných titulů ročně drží dlouhodobě druhé místo hned po společnosti Albatros Media. Podle serveru Borovan.cz je Euromedia Group 26. nejsilnější společností v českém zábavním průmyslu.

Kromě knih Euromedia vydává také audioknihy, e-knihy, měsíčník o knihách Page, dětský měsíčník Cvak, vyrábí deskové hry a dárkové zboží.^[zdroj?]

Nakladatelství

Společnost Euromedia vlastní následující nakladatelství a značky:

• Odeon (od roku 1999) - navazuje na tradici někdejšího renomovaného nakladatelství a věnuje se překladovým i domácím autorům. Knihy vycházejí v edicích Světová knihovna, Knihovna klasiků a Česká řada.

• Ikar (od roku 2000) - je orientovaný především na české a světové romance, společenské romány a memoáry významných osobností.

• Universum (od roku 2000) - vydává překladové i původní encyklopedie, zeměpisné atlasy, slovníky a lexikony, obrazové publikace, naučné knihy, průvodce a cestopisy.

• YOLI (od roku 2014) - zaměřuje na literaturu v žánrech young adult a new adult, tedy převážně pro dospívající a mladé dospělé. Nabízí široké spektrum překladů i současné české tvorby.

• Esence (od roku 2016) - zaměřuje se na oblast životního stylu. Knihy určené pro širokou veřejnost pokrývají široké spektrum žánrů – např. zdraví, krása, příroda, vaření a zdravá výživa, psychologie, hobby.

• Pragma (od roku 2016) - nabízí poučení a inspiraci. Ezoterické tituly, motivační literatura, knihy zaměřené na téma osobního růstu, vztahů, organizace času a zvládání životních situací.

• Pikola (od roku 2017) - je orientovaná na dětské čtenáře od batolat po školáky. Produkce zahrnuje leporela, obrázkové knížky, pohádky, komiksy, encyklopedie, knihy s aktivitami či pomůcky ke školní výuce.

• Kalibr (od roku 2018, navazuje na značku Knižní klub, pod kterou thrillery vycházely dřív) - zaměřuje se výhradně na krimi a napětí, hlavními žánry jsou  detektivní román, krimi, thriller a psychothriller.

• Listen (od roku 2018) - přináší soudobou uměleckou prózu a díla českých autorů v zajímavé grafické úpravě či s netradičním nápadem.

• Laser (od roku 2018) - Pod touto značkou prezentuje nakladatelství autory sci-fi a fantasy literatury a hororu.

• Brána (od roku 2018) - soustředí se na populárně naučnou literaturu, především historickou a memoárovou, literaturu pro mládež, esoteriku, zdraví či cestopisy.

Reference

Externí odkazy

• Euromedia Group v Adresáři nakladatelů v ČR (NAK)